Česká národní banka v posledních letech opakovaně doporučovala přitvrdit a v důsledku těchto doporučení došlo v posledních třech letech už několikrát k regulaci podmínek týkajících se hypoték.

Hypotéční trh byl na její doporučení „sešněrován“ a dospělo to až do dnešní situace, kdy dávají banky tyto úvěry na bydlení spíše zámožnějším lidem.

Podle ČNB má tento vývoj jednoznačný a logický důvod. Jde o snahu zabránit přílišnému zadlužování českých domácností.

České národní bance jde o to, abychom v naší společnosti neměli příliš mnoho lidí, kteří by v případě zhoršení ekonomické situace přestali zvládat splácení a dostali se do dluhové spirály.

Jde jí o lidi? Jakkoliv by to tak na první pohled vypadalo, nikoliv. České národní bance jde při těchto rozhodnutích o zabránění něčemu jinému. Kdyby totiž měli naši lidé přílišné dluhy, museli by omezit ostatní výdaje, dopřávali by si méně zboží a služeb, to by poškodilo malé firmy a přes ně by se to dotklo celé naší ekonomiky.

A tak jsou hypotéky vlivem doporučení ČNB méně dostupné než dříve. Zatímco před třemi lety dostal hypotéku téměř každý, dnes je to složitější. Abyste získali hypotéku dnes, musíte:

1)      Mít vlastní úspory ve výši aspoň dvaceti procent odhadní hodnoty pořizované nemovitosti, načež banka půjčí zbytek.

2)      Mít peníze na čtyřprocentní daň z pořízení nemovitosti, jež někdy lze zahrnout do hypotéky.

3)      Doložit, že měsíční splátka všech vašich úvěrů nepřesáhne 45 % vašeho příjmu.

4)      Doložit, že vaše celkové zadlužení nebude vyšší než devítinásobek vašeho čistého ročního příjmu.

Jistě, banky mohou v některých případech uvedené limity překročit, udělat výjimku. Ovšem mohou tak učinit u nanejvýš pěti procent poskytnutých úvěrů a od osmdesáti do devadesáti procent hodnoty nemovitosti smí být poskytnuto jen u nanejvýš patnácti procent ze všech bankou poskytnutých hypoték.

A co mají dělat lidé, kteří už na hypotéku nedosáhnou? Pokud se ji nerozhodnou oželet, mají na výběr z těchto možností:

1)      Sehnat si spoludlužníka, čímž se zvýší jejich bonita.

2)      Koupit si levnější nemovitost.

3)      Půjčit si část peněz jinde, dejme tomu od příbuzných.

4)      Zastavit ještě další než jen tu kupovanou nemovitost.

5)      Zkusit štěstí v jiné bance. Co kdyby náhodou?

Prostě se ČNB snaží, abychom nebyli moc zadlužení, abychom neměli problémy. My lidé.

Ovšem není mi známo, že by podobně zakročovala i proti naší vládě, proti státu. Který má už také ohromné dluhy; a nic se neděje.

I když píši docela rychle, podle internetové kalkulačky vzrostl během psaní tohoto článku veřejný dluh o 700 000 Kč.

Neměla by ČNB přitvrdit i tady?